fbpx

Tak co trápí Vás? A co jste pro změnu udělali?

foto-MirekZeman_Batova vila

Páčil sa Vám článok? Prosím, ohodnoťte ho

Tak co trápí Vás? A co jste pro změnu udělali?
5 (100%) 8 hlasov

Ve snaze přispět k pozitivní změně ve “vozíčkářském světě” mne oslovil jeden kolega a kamarád s otázkou, jestli bych mu popsal pár největších nesmyslů ve světě vozíčkářských pomůcek. Pár jsou dva, to nezvládnu. Ale budu se snažit být stručný.

Doufaje, že by se to mohlo hodit i těm, jimž nápadů se nedostává a žijí ve světě plagiátů a zapomenutého citování, tu je moje vidění a svolení k volnému opisování a šíření.

Nesmyslů je tolik, že jsme pro ně založili samostatnou webovou stránku www.Medzery.sk, ale dnes zmíním jen tyto:

  1. O peníze jde až v první řadě
    Naše činnost i konání vždy cílili na aktivní skupinu vozíčkářů. Edukací, motivací i produkty se snažíme navracet možnost studovat, pracovat, sportovat, zakládat rodiny a starat se o ně. Je do nebe volající rouhání, když Slovensko nastavilo systém natolik demotivačně, že v případě “úspěchu”, kdy vozíčkář začne vydělávat, mu systém postupně přistřihne křídla a začne krátit příspěvek na vozík, zvedák či auto. Kolikrát ještě uslyšíme, že je to blbost než někdo zvedne zadek a ten nesmysl zruší?
    Bohužel se mi zdá, že je to přežívající bolševické dědictví v národě, který chce trestat úspěch.


  2. Ekonomiku máme u zadku
    Autority neumějí počítat. Fakt ne. Už jsem o tom psal více článků a pořád žádná změna. Tak ještě jednou:
    Na nejlevnější vozík v číselníku přispívá pojišťovna 211€. Nejvyšší příspěvek (a to dobré vozíky stojí fakt víc) je 1650€. A víte jaký je v nich rozdíl? Že si ten lehký naložíte sami do auta. A pak vyrazíte na výlet. A natankujete. A až ujedete 30.000 km, na spotřební dani z pohonných hmot a DPH jste právě ten rozdíl státu vrátili. Takže třeba za půl roku.
    Je to fakt tak složitá matematika nebo je to úchylka předepisovat ocelové těžké vozíky? Mladým a aktivním, abychom je přibrzdili nebo seniorům, abychom se jim pomstili za celoživotní placení do systému?Stejná primitivní rovnice platí u antidekubitních sedaček. Dobrá sedačka stojí 300-500€. Ti co tomu nerozumí ať teď prosím na chvíli zanechají prázdného tlachání nad cenou. Operace dekubitu vč. předoperační péče, pooperační péče, převozů a doprovodných nákladů stojí 11.000€. Nestálo by za to najít toho frajera, co neschválil antidekubitní sedačku a dát mu těch 11.000€ k úhradě?


  3. A sedačky ještě jednou
    Slovensko je v této oblasti unikát. Po celém světě existuje řada obřích konferencí a sympózií, kde se každoročně přednáší několik dnů v kuse o principech správného sezení a polohy ve vozíku. Na Slovensku je to dávno vyřešeno.
    Tři skupiny: pěnová, gelová, vzduchová. Levná, střední, drahá. Špatná, střední, dobrá.
    Ne, není to tak. A je smutné, že to “těm na Kramároch” nikdo neporadil. I s pěnovou sedačkou můžete dosáhnout skvělých výsledků, jen její cena není stejná jako podprdelník do kuchyně z Ikei.
    A ještě jedna poznámka. Gelové sedačky se už skoro od devadesátých let nedělají. Gel byl těžký a jeho viskozita nevhodná. To co mají třeba sedačky JAY je hydrokoloid a je to fakt složitější hra než naplnit vzduchem. Ten je nám ale stále (pochopitelně) nejcennější a proto má asi nejvyšší úhradu. Hloupé kategorie, hloupý přístup.


  4. A sedačky znovu
    Je 21. století a jsme ve střední Evropě. Cena molitanu, gelu, hydrokoloidu nebo čehokoliv není až tak směrodatná. Už jste někdy viděli, kolik stojí hodina práce v autoservisu?
    Nejcennější a nejdražší na správné volbě sedačky je konzultace a zkušenost toho, kdo Vám ji nastavuje a chystá.
    Takže osvěta pro ty mimo (obor). Vnímání autorit je, že sedačka stojí 90€ a vy máte krásných 15€, abyste tu sedačku dovezli a podali zaprášenou krabici zákazníkovi z regálu.
    Ne, není to tak. Když někomu dáte dobrou sedačku, tak bude pravděpodobně vyšší, než to “předchozí”, co dostal od pojišťovny. Takže jdete předělávat úplně všechno. A rozhodně to budete dělat u něho doma, protože si z toho vozíku musí přesednout. A aby se nezměnila relativní výška vůči zemi a obručím, snížíte výšku vozíku vepředu (vidlice), snížíte vozík vzadu, tím pádem předěláte i blatníky a brzdy, předěláte geometrii, změníte délku stupačky, zvýšíte zádovou opěrku a modlíte se, aby to sedlo a nemuseli jste to dělat opakovaně. Takže tak 2-3 hodiny práce + cesta.
    Takže: Správné sezení není o materiálu, ale lidské práci a zkušenostech!  (proč se divím, že to nikdo nechápe, když jsme přece tou slavnou montovnou Evropy s nízkou přidanou hodnotou)


  5. Není voják jako voják
    Češi a slováci si nemají co závidět. Blbost, která existuje na jedné straně řeky Moravy velmi často přepluje i na tu druhou.
    Jednu vymoženost ale čeští vozíčkáři mají. Při schvalování vozíku se kromě základního poukazu může schválit i tzv. příslušenství, které je indikováno. Tedy jeden poukaz na vozík a druhý třeba na pogumované obruče nebo konturovanou pevnou zádovou opěrku.
    Uvedu na příkladu: Vozíčkář, třeba Tomáš, je aktivní paraplegik. Vyřídí si poukaz na vozík a pojišťovna mu uhradí příspěvek 1.650€. Ale je tu jiný vozíčkář, třeba Peter. Je aktivní, možná i právník, ale taky tetraplegik. Chce stejný vozík, ale potřebuje pogumované obruče a trochu jinou výbavu respektující těžší stav postižení. Ne, nic. 1.650 a konec debaty.
    (a prosím, neříkejte mi nic o virtuální možnost požádat o individuální úpravu, z toho už jsem vyrostl)


  6. Zápůjční systém
    Vozíky si žijí ve zvláštním vesmíru. Ten se jmenuje “zápůjční systém”. Znamená to, že vozík není proplacen a darován, ale pouze zapůjčen. Bohužel jsem ještě neměl to štěstí zažít klienta, který se v polovině užitné doby vozíku (třeba po třech letech) jednoho rána postavil a začal běhat. A vozík vrátil pojišťovně.
    Takže to můžeme považovat za statisticky nevýznamné a systémově zbytečné.
    Kde bych tento systém ale rád otestoval jsou “prvo-uživatelé vozíku”. Tedy například poúrazové stavy.
    Představte si, že by byl systém nastaven tak, že by se první vozík přidělovat z těch používaných/repasovaných na maximální dobu třeba 6 měsíců. V té době by se uživatel “rozkoukal”, stabilizoval a poohlédl po trhu, co mu nejlépe vyhovuje.
    Vybral by si tak správně, rozvážněji a korupce by tak dostala na prdel, protože edukovaného vozíčkáře už tak lehce nikdo neodrbe jako toho zlomeného po úrazu.

Budu rád za Váš názor, ale hlavně bych ocenil vyhrnuté rukávy těch, kteří výše zmíněné mohou změnit.

 

Mirek Zeman
Letmo SK
mail@mirekzeman.com